Jste zde

Konstelace číslo 54-55

Začíná jako obvykle úvodem editora a obsahuje připomenutí odchodu dvou celosvětově respektovaných astrologických osobností a  šest prací k inspiraci astrologického myšlení.

Jako prvý příspěvek přinášíme připomínku nenadálého odchodu člověka, který významně obohatil astrologické společenství. Je jím článek „Astrolog a vydavatel Tem Tarriktar a zrod časopisu The Mountain Astrologer“ od Zdeňka Bohuslava. Autor přibližuje jak osobnost a životní zaměření Tema Tarriktara z pohledu jeho blízkého přítele i z pohledu vlastního, tak jeho úsilí a práci, jejichž výsledkem je bez nadsázky výjimečný celosvětově šířený astrologický časopis a posun v úrovni komunikace mezi astrology a při šíření astrologických dat.    

Jako druhý příspěvek přinášíme článek „Robert Zoller“ – vzpomínku na astrologa, učitele a světově vlivnou osobnost od jeho žáka českého astrologa Roberta Hřebíčka. Je to připomenutí člověka, astrologa, učitele a svobodného zednáře, který jako jeden ze tří Robertů (Robert Hand, Robert Schmidt  a Robert Zoller) ve své práci a práci v projektu Hindsight přinesl do dnešní astrologie nejen poodhalení kořenů  a praxe matky dnešní astrologie – Helenistické a středověké astrologie, ale nabídl i osobitý přístup k astrologickému myšlení.  

Třetím příspěvkem je český překlad článku ruské astroložky a členky Mezinárodní společnosti pro astrologický výzkum ISAR paní Karine Dilanian: „Horoskopy vzniklé podrozdělením v Západní astrologii“. Autorka se věnuje pohledu na dodekatemoria – dvanáctinná dělení znamení, která se v astrologii sice objevují od počátků Helenistické astrologie (snad ovlivněná již astrologií babylonskou), ale jejichž stávající využití je až na výjimky sporadické. Díky své erudici přichází s možným inspirujícím návrhem způsobu užití odvozeného od přístupu, který k horoskopům vzniklým na základě podrozdělení (jak je tomu třebas i u dodekatemorií) přináší jako inspiraci praxe Indické astrologie. Tento přístup ilustruje na příkladu lady Diany a jejího odchodu z našeho světa.     

Čtvrtým přípěvkem je původní příspěvek českého astrologa a matematika Aleše Slabého „Rodiny aspektů“. Autor chápe aspekty jakožto typ rezonance a ukazuje jak pomocí formálního přístupu užívajícího přístupnou formou aparát teorie konečných grup lze nahlížet na spojování rozdílných skupin aspektů. To mu umožňuje klást otázky související s tímto spojováním. Například při spojení skupiny aspektů polokvadratury (45º) a jeho násobků (tj. řady aspektů vzniklých dělením kruhu podle čísla 8) se skupinou aspektů polosextilu (30º) a jeho násobků (tj. řadou aspektů vzniklých dělením kruhu podle čísla 8). Tedy ptát se proč některé úhly vzniklé sloučením obou skupin, a kterému dle uvedené teorie odpovídá dělení kruhu právě podle nejmenšího společného násobku dělicích čísel, jsou některé užívány a jiné ne. Tedy například při spojení dělení pomocí čísel 8 a 12, tj. při dělení podle 24 (vznikne úhel 15º a jeho násobky), nejsou používány všechny odvozené aspekty – tj. proč v řadě 0º, 15º, 30º, 45º, 60º, 75º, 90º,… nejsou užívány i úhly 75º, 105º a 165 º jako aspekty.     

Pátým příspěvkem je původní příspěvek českého astrologa a technika Petra Rastokina „22 písmen a aspekty“. Autor v něm stručnou a hutnou formou ukazuje proč je ekliptika dělena právě na 12 znamení, jaký je vnitřní řád zodiaku, jaký je vztah znamení a 7 základních planet, jaká je jejich role  co planetárních vládců ve sférách vědomí a ukazuje začlenění tří zbývajících superiorních planet spolu s jejich společným vztahem v rovině individuum a společnost. V představeném kontextu se pak věnuje aspektům v astrologii jakožto důsledku rezonance v dráze a jejich logice fungování. Ukazuje pak proč jiné než dvanáctinným dělením získané aspekty (například dělením dle čísla 5 či odpovídající vyšším harmonickým dělením ekliptiky) přináší méně obecně užitelný významový příspěvek pro čtení horoskopu a v závěru polemizuje s přístupem tvorby aspektů sčítáním úhlových vzdáleností aspektů jiných.  

Šestým příspěvkem je studie astrologa a malíře Vratislava Jana Žižky „Borobodur, kamenné poselství? Nabízí nám osobní pohled na skvost mahajánového buddhismu, který nám nejen svou historií, zobrazením cesty Budhy – probuzeného, ale i architektonickým členěním a rozmanitou symbolikou připomíná a inspiruje cestu člověka. Autor tento chrám a jeho poselství přiblížil již dva roky před dokončením jeho rekonstrukce v roce 1982, poskytuje však inspiraci i pro dnešního čtenáře .

Sedmým příspěvkem je studie českého astrologa Roberta Hřebíčka „Středověký almuten figuris jako klíč k osobnosti". Autor uvádí nejprve přehled postupů pro vstup do čtení horoskopu, které bývají astrologovi určitým rámcem, v němž posuzuje jednotlivá působení prvků horoskopu. Z tohoto seznamu si vybírá právě hledání vítězné, jinak řečeno nejsilnější planety, pro kterou měl středověk název almuten figuris. Nejdříve  se věnuje obecnému pojmu almutenu a jeho hledání, tedy hledání planety s největší esenciální sílou  na určitém stupni (či více stupních) ekliptiky. Ukazuje jak se hledá almuten jednoduchý – vztahující se jen k určitému stupni ekliptiky a pak i jak se hledá almuten složený – vztahující se k určitému tématu.  Ten pak ukazuje na příkladu almutenu  ukazatelů vlády a kralování v radixu císaře a českého krále Karla IV..  Pak se věnuje almutenu figuris jako vítězi horoskopu zrození  počítanému jako složený almuten z hylegických míst. Ke konci studie pak ukazuje almuten jednoduchý na příkladu kancléře a diktátora nacistického Německa Adolfa Hitlera.  

Osmým příspěvkem je „Slovník astrologických souvstažností“ českého astrologa a kompilátora Jindřicha Šoba. Je to první část celku zaměřeného na vytvoření rejstříku, který zvláště v době nedostatku původní české astrologické literatury na počátku druhé poloviny XX. století, v době komunistické materialistické cenzury, měl být orientační pomůckou pro astrologické studium a doplňkem astrologických učebnic. Doposud nebyl vydán a byl jen šířen v soukromých opisech.     

.