Začíná jako obvykle úvodem editora a obsahuje čtyři příspěvky – jeden připomenutí astroložky Zoši Kinkorové, která je nyní na další cestě a tři texty k inspiraci.
Prvním příspěvkem je vzpomínka Radka Tobičíka na naší milou kolegyni Zošu Kinkorovou, kamarádku a dlouholetou členku výboru Astrologické společnosti, přispivatelku mnoha časopisů, autorku mnoha knih, která jako pravá Vodnářka neváhala zvládat i nástrahy moderních výpočetních prostředků, ale především pomáhala mnohým čtenářům, klientům a přátelům na jejich cestě.
Druhým příspěvkem je první český překlad rukopisných textů Johanna Keplera „O direkcích“. Do moderní astrologické literatury jej zpřístupnilo teprve 21. století, dokončením souborného vydání Keplerových prací a rukopisů pod názvem „Johannes Kepler, Gesammelte Werke“, tj. vytištěním druhé části 21. dílu obsahující právě jeho nevydané astrologické práce, studie a především i sbírku horoskopů; (části překládaného textu však byly publikovány i v „Johannes Kepler, Opera Omnia“ již v létech 1858-1871). Česky čtoucí zájemce zde má možnost v přímém překladu z vytištěného úplného přepisu latinského rukopisu od Zdeňka Žaluda sledovat myšlenky a postupy, kterými se praktikující astrolog Kepler v této dodnes výzvy přinášející technice ubíral. Protože jde o nesnadný text jak co do určité míry neurovnanosti a místy obtížné čitelnosti originálů, které netvoří ucelený text určený k publikaci a kvůli výrazné náročnosti v uchopení myšlenek J. Keplera, zaznamenaných jako možná témata k tvorbě budoucí ucelené soustavy direkcí, připojili jsme do našeho textu pro pomoc k porozumění i vybrané poznámky z anglického překladu anglických překladatelek (zveřejněn v roce 2010).
Třetím příspěvkem je práce historika a překladatele Zdeňka Žaluda „Rozkvět dvorské astrologie ve střední Evropě v 15. století pohledem historika“. Zabývá se zde nejdříve pohledem na chápání a vývoj astrologie ve středověku a raném novověku a možným členěním astrologické praxe té doby. Následně se věnuje posici a roli jakou hrála astrologie na dvorech a univerzitách 15. století. Pak podrobně zpracovává vztah tří významných osobností této doby (a jejich dvorů) k astrologii – věnuje se Fridrichu III., českému králi Jiřímu z Poděbrad (spolu s jeho zvláštní korunovací) a jeho zeti a pozdějšímu soupeři, uherskému králi Matyáši Korvínovi.
Čtvrtým příspěvkem je pojednání „Středověké horoskopy a jejich dnešní překreslování“ od Zdeňka Bohuslava. Článek nabízí postup, jakým lze odvodit zobrazení středověkých horoskopů v dnešním způsobu, ukazuje zrádná či obtížná místa a potřebné úvahy k jejich překlenutí. Pracuje s jejich nejrozšířenější čtvercovou formou, ale i s vybranými zvláštními tvary.