Konstelace 39-40

obsahuje
šest příspěvků a jednu tradiční přílohu.

Začíná jako obvykle úvodníkem editora.

Úvodním příspěvkem je připomenutí nedávného odchodu jednoho z nejstarších českých astrologů MUDr. Emila Heinla, CSc. od jeho přítele Pavla Turnovského.

Prvním příspěvkem je článek „Cyprián Lvovický – český astronom a astrolog“ připravený Bc. Antonínem Baudyšem mladším. Představuje nám Leovitia jako jednoho z nejvíce významných českých vědců, který nám zanechal svou stopu v obou oblastech hvězdné nauky a který byl činný a uznávaný více v zahraničí než ve své domovině. Autor představuje Leovitiovu dobu, přibližuje fakta z jeho života, jeho opomíjený přínos pro astrologii a přináší doposud známý soupis jeho prací.

Druhým příspěvkem je krátký, leč přesto významný článek Jana Vrány „Úhlové průměry nebeských těles“. Autor v něm přináší běžně nerozšířené hodnoty viditelného úhlového rozsahu astrologických planet a upozorňuje na možné spojení s orbisem konjunkcí Slunce.

Třetím příspěvkem je rozsáhlá studie filmu „Legenda o lásce“ ve vztahu k astrologii a k velkým arkánám tarotu od Mgr. Miroslavy Tesařové. Autorka nejdříve stručně představuje dějovou kostru filmu, pak rozebírá archetypy znamení jak jsou ve filmu vykresleny (byť jak říká pravděpodobně ze strany tvůrců filmu nezáměrně) a ukazuje posun 4 hlavních postav filmu zodiakem. Pak přistupuje k rozplétání toho, jak jsou představovány archetypy jednotlivých velkých arkán tarotu.

Čtvrtým příspěvkem je na předchozí navazující krátká redakční poznámka o archetypech představených ve filmu od Ing. Petra Rastokina.

Pátým příspěvkem je článek „Anna Nicole Smith – rektifikace horoskopu ve třech krocích“ od Ing. Evy Prokešové. Autorka nejdříve přibližuje životopisná fakta této dívky roku 1993 časopisu Playboy, modelky, celebrity a kontraversní dědičky po o 63 let starším ropném magnátovi. Nejdříve ukazuje jak jako první krok rektifikace uvažuje nad zodiakálními posicemi planet a jejich spojeními se známými fakty ze života zkoumaného člověka a pak hledá natáčením denní nativity pravděpodobné intervaly zrození. V druhém kroku pracuje na vyloučení nevhodných intervalů a zpřesnění možných časů pomocí primárních direkcí hlavních os získaných universální počítačovým programem. Jako třetí krok pak ukazuje ověření časů získaných v předchozím kroku pomocí transitů na hlavní osy.

Ve střední části tohoto dvojčísla jsou opět jako vyjímatelná příloha otištěny efemeridy planet a přehled aspektů planet na rok 2008.