Konstelace 46

Začíná jako obvykle úvodním slovem editora a obsahuje 4 příspěvky.

 

           Prvním je článek Ladislava Moučky, autora nedávno vydané původní práce „Nachaš – Had Mojžíšovy knihy Genesis“. Ve svém příspěvku „Jak je tomu s narozením Ježíše Krista?“ přibližuje úvahy, na jejichž základu dovozuje, že odchylku data narozeni Ježíše od počátku křesťanského letopočtu je možno zdůvodnit, aniž bychom byli nuceni opustit prostředí Písma svatého. Ukazuje, že  ač zaznamenáváme události v čase od roku 1 AD, jsme způsobem jeho určení vtaženi i do symbolického času starozákonního, protože jak ukazuje, rok 1 našeho letopočtu byl zvolen tak, aby harmonicky rezonoval s rokem 1 stvoření biblického Adama. 

 

            Druhým příspěvkem (vzniklým již na počátku listopadu 2012) je článek „Astrologická předpověď počasí“ od olomoucké astroložky Ivany Černé. Poté co představí konstelace, které J. Kepler užíval pro předpověď počasí ve své práci „K pevnějším základům astrologie“, postupně měsíc po měsíci vyhodnocuje své předpovědi počasí podle Keplera  pro dobu 1.1. – 31.10. 2012 a srovnává je s naměřenými hodnotami. V názorných grafech ukazuje úspěšnost Keplerova způsobu v 75% předpovědí. V druhé části příspěvku formuluje na základě Keplerových konstelací s přibráním konceptu chladných a teplých sil podle knihy „Vimanika Shastra“ svoji předpověď na celý rok 2013.

 

             Třetím příspěvkem je doposud jen v zahraničí vydaná práce dnes již nežijícího astrologa Vratislava Jana Žižky „Znamení zvěrokruhu“. Pan V. J. Žižka zde barvitým jazykem a s širokým rozhledem připomíná historii a souvislosti významů znamení s mnoha symboly zachycenými v artefaktech, záznamech a poselstvích, jež nám jsou předávány z rozličných časových, pro některé překvapivě hlubokých, vrstev lidské historie.   

 

              Čtvrtým příspěvkem je „Literatura starých Mayů“, práce české religionistky Zuzany Marie Kostićové, dlouhodobě se zabývající mayskou a mezoamerickou kulturou. V úvodu uvádí do problematiky systému specifického písma Mayů a jeho luštění. Následně ukazuje prameny, které nám dnes slouží a přibližuje jejich historii a obsah. Zmiňuje jak Drážďanský, Madridský či Pařížský kodex, tak kodex Grolier, yucatécké prameny Chilam Balam a další (Kroniku Matichu, Zpěvy ze Dzitbalché, Rituál Bacabů, texty v k’iche‘ a kaqchikel – Popol Vuh (Kniha rad), Listina pánů z Totonicapánu, Muž z Rabinalu a Letopisy Kaqchikelů) a některé koloniální prameny – především pak  Relación de las cosas de Yucatán inkvizitora a pozdějšího biskupa na Yucatánu  Diaga de Landy.