Jste zde

Konstelace číslo 50

Začíná jako obvykle úvodem editora a obsahuje čtyři příspěvky – dva překlady  z časopisu International Astrologer americké astrologické společnosti ISAR  a dva původní české příspěvky.

 Prvním je článek s názvem „Uran v horoskopech generací králů“ od kanadského astrologa Nicka Dagana Besta. Přináší studii ilustrující prvek překvapivosti Urana a rozmanitost jeho působení v transitech k radixovému Slunci lidí, kteří významně zasahovali do běhu života druhých. 

            Druhým příspěvkem je článek s názvem „Philip Melanchthon - astrolog reformace a renesance“ od americké astroložky Victorie F. Naumann Smoot. Ukazuje důležité momenty života člověka, působícího na univerzitách v Tübingenu a Wittenbergu, který byl významnou osobností německé reformace, přítel Martina Luthera a díky svému vlivu na vzdělanost byl nazván préceptorem Německa. Autorka se zaměřuje na jeho vztah s Martinem Lutherem ,  srovnává jejich horoskopy, poté i na Melanchonovu roli při obhajobě astrologie v době kdy astrologie v očích veřejnosti selhala díky neúspěšné predikci nové potopy světa od  jeho učitele a astrologa Stöfflera.

            Třetím příspěvkem je „Uvolnění z vlivu znamení (Zodiacal Releasing)“ – studie divinační techniky helénské astrologie moravského  astrologa Petra Radka, dle nějž je tato metoda základním kamenem poznání, kterou lze poodhalit životní cestu a smysl života. Její pomocí se  zkoumají kritické body životního běhu z hlediska profesního, zdravotního, vztahového i duchovního. Po vysvětlení jejích principů a potřebných náležitostí ukazuje praktickou práci s touto technikou na barvitém životním běhu mexické malířky a revolucionářky Fridy Kahlo, pro ilustraci je uvedeno i užití profekcí. Jako pomoc ke studiu a  užívání představeného helénského přístupu uvádí i současný přehled  jednotlivých podpůrných programových prostředků. 

            Čtvrtým příspěvkem je esej „Člověk stvořený k obrazu božímu se stává mírou všech věcí člověkem vytvořených“ od českého myslitele, malíře a vydavatele Ladislava Moučky. Ukazuje na zděděných délkových mírách loket, sáh, provazec a míle (spolu s římskou stopou, pídí, dlaní, prstem a zrnkem ječmene) biblické souvstažnosti mezi proporcemi idealizovaného těla člověka a jeho stvořením na jedné straně a universem na straně druhé. Dále ukazuje jak nové délkové míry po reformě kalendáře v 17. století, spolu s číselnou hodnotou božího jména odráží délku tropického roku a opět naplňují ono z minulosti pocházející vyjádření či prohlášení, které je v názvu eseje.