Jste zde

Konstelace 45

obsahuje tentokráte pět příspěvků.

Začíná jako obvykle úvodním slovem editora.

Prvním příspěvkem je článek Antonína Hrbka – jednoho z nejstarších žijících českých astrologů. Ve svém příspěvku Vzpomínky starého astrologa pro inspiraci mladším ukazuje svoji cestu k astrologii a vývoj, kterým na poli astrologie prošel. Popisuje zlomy a změny ve svých názorech a vyjadřuje se i k některým diskutabilním tématům (vedlejší domy, ostrost/neostrost přechodů znamení a domů, prognózy, kalendáře) a k roli astrologie jako takové a nabízí své zkušenosti a poznatky.

Druhým příspěvkem je článek z pozůstalosti dnes již nežijícího Jana V. Žižky Vzpomínka na Bohuslava Martinů. Pan V. J. Žižka zde popisuje jak jej životní cesta zavedla po absolutoriu na Akademii výtvarných umění k významnému českému astrologovi a lingvistovi Emanuelu Šimandlovi, své začátky ve studiu astrologie u něj a osobní náhled na astrologii jako mantickou nauku. Následně ukazuje jak má pro něj blízko hudba a astrologie – obě oblasti s partiturou, jejíž interpretace vždy závisí na kvalitě toho, kdo se o ni pokouší. Pak se věnuje nativitě Bohuslava Martinů a ukazuje, jaké významné osobnostní rysy nachází a čte v jeho horoskopu narození.

Třetím je článek Václava Špirhanzla Nebeský květ. Na začátku autor přibližuje čtenáři krátce historii jednoho z nejstarších nástrojů poznání, přišedšího k nám jako dědictví východu, I Tingu. Následně se zaměřuje na vnitřní souvislosti jeho stavebních kamenů, tj. skladby trigramů a hexagramů (odvozované od chápání světa v kontextu protikladných principů jin a jang), jež dohromady vytvářejí celou strukturu 64 členného systému tohoto divinačního nástroje. Z možného obrovského počtu řazení vzniklých hexagramů vybere jednu z nejstarších řad a v ní zkoumá možnost převodu hexagramů. Ukazuje, že tato transformace má jen tři možné kroky a ty vytváří skupiny hexagramů po čtyřech a jednu dvanáctici –dohromady tvořících nebeský květ, v němž tak nacházíme stejně jako v hermetismu principy dělení jednoty na dva, tři, čtyři a dvanáct.

Čtvrtým příspěvkem je druhá část Astrologické teorie a praxe Tychona Brahe – II. část, Královské horoskopy od Zdeňka Žaluda (navazuje na I. část uveřejněnou v Konstelaci č. 42). Autor, historik a překladatel, zde na základě bedlivého studia dobových pramenů představuje v přesných překladech a jasně vyjádřených a dobře argumentovaných myšlenkách způsob práce Tychona v nativitní astrologii. Nejdříve jsou rozsáhle předváděny na horoskopu dánského prince Kristiána IV., poté v menším rozsahu (kvůli snesitelné délce článku) na horoskopu prince Ulrika a nakonec i na horoskopu prince Jana. V moderní době nebyl doposud v některém z živých jazyků takto rozsáhle představován žádný jiný historický horoskop. Čtenář si tak nyní může udělat dobrou představu o praxi, tj. o stylu, kultuře a druhu informací podávaných Tychonem a jinými předními astrology při výkladu horoskopů pro elity v 16. a 17. století.

V posledním pátem příspěvku Spojená astrologická konference 2012 (UAC 2012, New Orleans, 24.-29. květen) – zpráva a dojmy, autor a účastník této největší astrologické konference Zdeněk Bohuslav přináší nejen osobní dojmy, témata a předmětové rozdělení, ale především obsah a hlavní myšlenky 17 navštívených přednášek.