Obsah AG

Stručný přehled Morinovy Astrologia Gallica
(1328 stran, ve dvou svazcích) (vydalo nakl. Vodnář, Praha 2023).

Po úvodu vydavatelů z roku 1661 a roku 2023 začíná Morinova Apologetická předmluva k veškeré astrologii na 45 stranách, na nichž autor argumentuje proti oponentům astrologie jak ze strany pohanů a pomýlených učenců, tak i proti předpojatým církevním autoritám a jejich vůči astrologii nepřesné interpretaci textů Písma. A to ve prospěch vypovídací schopnosti astrologie a se zdůrazněním osobní svobody k volbě a odpovědnosti rozhodování. Následují jednotlivé části díla - nazývané kniha, jejichž obsah aspoň heslovitě je:

Kniha 1. - O pravém poznání Boha přirozeným světlem pomocí matematicky dokázaných vět proti pohanům a ateistům. Zde Morin ukazuje, že je třeba nejdříve odpovědět na otázku "Je náš svět jen sám od sebe anebo dostal své bytí od někoho jiného?" Pak polemizuje s R. Descartem a jeho náhledem, že z jeho úvahy "Myslím, tedy jsem" vyplývá existence a bytí od Boha. Po vyvrácení jeho úvah, uvádí své kladné vymezení a vysvětlení logikou ve formě Definice-Axiomy-Věty spolu s důkazy pravdivosti všech formulovaných 40 vět a uvádí metodu o učení božským tajemstvím.

Kniha 2. - Celkově o stvoření a stvořených jsoucnech. Rozmýšlí se a zkoumá v kontextu Písma svatého o dnech stvoření, andělích, člověku, jeho tělesné schráně, nesmrtelné duši, konci světa a údajných lidech před Adamem.

Kniha 3. - O rozdělení světa na tři základní oblasti: živlovou, éterickou a nebeskou. Popisuje se Země, její skladba a místo ve světě podle Ptolemaia, Koperníka a Tychona Brahe.

Kniha 4. - O rozsažnosti stvořených jsoucen a spojité kvantitě. Přináší se východiska pro pochopení vlastností nebeských těles co do konceptů a rozsahu jejich paprsků, smíšení, pronikání a odrazů potřebných pro následující knihy.

Kniha 5. - O prostoru, místě a vakuu; dále o pojmech kde, někde, všude a nikde. Nabízí se vymezení a vysvětlení těchto pojmů potřebných dále.

Kniha 6. - O pohybu a čase. Buduje se náhled na tyto základní přírodní vlastnosti ve vztahu k nebeským tělesům.

Kniha 7. - O účinné příčině. Po jejím vymezení (možná a činná, sama o sobě a akcidentální, prvotní a druhotná, podřizující a podřízená...) se rozebírá způsob jejího působení v souvislosti s první příčinou - Bohem.

Kniha 8. - O kvalitativní změně fyzických těles. Rozebírá se změna jakožto pohyb, mající meze, předmět, příčiny a trvání.

Kniha 9. - O smíšených tělesech. Vymezují se nebe, stálice a planety jakožto smíšená tělesa, ve vztahu k principům a prvkům. Diskutují se vlastnosti směsí tvořících Slunce, Lunu, ostatní planety, komety a stálice.

Kniha 10. - O zkušenostech, jejich skupinách a základech astrologie obecně. Vymezuje se zkušenost obecně a její projevy, diskutuje se zkušenost v astrologii a jak se lze s její pomocí dobrat sil planet.

Kniha 11. - O jednoduchých základních silách nebeských těles působících na vesmír. A nejprve o světle. O jeho rozdělení, přirozenosti a definici, jeho paprscích, pohybu, barvě a účincích.

Kniha 12. - O živlových a vlivových kvalitách nebeských těles. O teple, chladnu, suchu, vlhku nebeských těles a jejich vlivech. Diskuse s popírači vlivů. Zkoumá se i lidský temperament, vrozené náklonnosti, osud a nebeské vlivy.

Kniha 13. - O vlastních přirozenostech a silách jednotlivých planet a stálic. Analyzují se přirozenosti planet a rozlišuje se mezi mužskými a ženskými, denními a nočními, příznivými a škodlivými planetami a závěr tvoří podrobně vypracovaná rozsáhlá tabule univerzální vlády planet.

Kniha 14. - O prvotní fyzické příčině. První nebe a jeho rozdělení na dvanáct částí. Znamení a jejich přirozenosti, reakce na námitky oponentů astrologie.

Kniha 15. - O esenciálních hodnostech planet. Zkoumá se zvířetník a jeho platnost k celému zemskému povrchu, dělení zvířetníku a příslušnost jeho částí planetám a jejich hodnosti - tj. domicily, povýšení, triplicity, tváře a radosti planet, jejich přátelství a nepřátelství.

Kniha 16. - O hvězdných paprscích a aspektech. Rozebírá se a objasňuje rozdíl mezi nimi, množství a rozsah aspektů, ale i otázka skutečných míst planet, jejich středních míst a míst viděných okem. A to s ohledem na učení autorit počínaje od Ptolemaia až po Regiomontana a Keplera. Uvádí se blahodárná a škodlivá přirozenost aspektů, těsné a volné aspekty, aplikace a separace a vztah k antisciím planet. Zkoumá se také jev doprovázení (doryforie) a koncept spálení planet od Slunce.

Kniha 17. - O astrologických domech. Rozebírá se rozdělení nebe na dvanáct částí - domů pomocí hlavních kružnic a vymezují se významy jednotlivých domů. Koncept čtyř triplicit domů přispívající k jejich významům, námitky odpůrců astrologie a chybné či nevhodné způsoby dělení nebe (ekvální, Porfyriův, Alcabitiův, Campanův). Jako přesnější se uvádí racionální systém Regiomontanův či navrhovaný systém autorův. Zkoumá se podstata - vztah k místu zrozence a prostorová příslušnost planety do domu. Cyklus vznik, sílení, úpadek a zánik.

Kniha 18. - O silách a slabostech planet. Toto téma (síla a moc) se zkoumá spíše odvozováním pozorovaného z přírody než z knih předchůdců. Analyzují se domicil, povýšení, vztah k živlové triplicitě, vzájemná recepce, umístění vůči Slunci či Luně, rychlost pohybu, elevace, povaha denní a noční, aspekt, jakost domu v němž se planeta nachází a vztah k posledním 5 stupňům domu.

Kniha 19. - O základech neboli principech astrologie k činění úsudků. Zavedení pojmů, které doposud nebyly vymezeny - nebeský obrazec, vládce znamení, vládce planety, signifikátor, determinace (působící příčina a druh účinku), dále dva postuláty (o možnosti sestavení nebeského obrazce a sledování působení nebe a hvězd), 10 axiomů (tvrzení jejichž pravdivosti předchází zkušenost - například o rozdílném působení planety v jednom či jiném domě, ...) a 28 prokazovaných teorémů (tj. platných tvrzení), na nichž stojí výklad.

Kniha 20. - O univerzální činnosti nebeských těles vzhledem k sobě a k pozemským tělesům. První část se věnuje rozdělení zeměkoule vzhledem ke znamením zvířetníku, druhá vzájemnému působení nebeských těles, třetí část se věnuje různým univerzálním způsobům působení na pozemské prostory. Čtvrtá se věnuje tomu, zda a jak působí nebeská tělesa na živly, živlové oblasti, minerály, rostliny, živočichy, lidi a umělé výtvory, a zkoumá roli obrazců početí a narození pro astrology.

Kniha 21. - O aktivní determinaci nebeských těles a pasivní determinaci pozemských těles. Vymezují se Morinovy koncepty formální a akcidentální determinace těles (planet a stálic), příčiny pozemských účinků, vztah osudu a vůle člověka, akcidentální determinace planet tělesným umístěním nebo vládou v domech. Následně se za užití oné determinace zkoumá kombinace významů domů (pro jednu i více planet v domě), pak - s ohledem k esenciálním hodnostem planet i jejich peregrinnosti a aspektům - se představuje unikátní Morinova syntéza čtení horoskopu. Zkoumá se i spojení významných signifikátorů mezi dvěma lidmi. Přiznává se Boží působení na pozemské.

Kniha 22. - O direkcích. Co jsou direkce v astrologii, co je v direkcích signifikátor a promisor (prvky horoskopu, které vyznačují téma záležitosti direkce a prvky, které vyznačují jak a kdy se má ona záležitost předpoklad vyvinout), direkční oblouk, jeho meze, klíče k přepočítávání direkčního oblouku na čas uskutečnění direkce. Direkce a vytažené horoskopy blízkých z horoskopu zrozence. Polemika o direkcích s autoritami. Příklady.

Kniha 23. - O cyklických návratech planet. Vymezuje se co je cyklický návrat planety, jejich druhy. Zvláště pak návraty Slunce (solární horoskopy) a Luny (lunární horoskopy). Determinace planet v horoskopech cyklických návratů. Jejich vztah k nativním horoskopům. Direkce a cyklické návraty. Příklady.

Kniha 24. - O progresích a tranzitech. Ukazuje se nevhodnost profekcí (jež označuje Morin jakožto progrese) a věnuje se přechodům-tranzitům planet přes citlivá místa radixu. Vztah tranzitů k solárním horoskopům, lunárním horoskopům, k direkcím a jejich činná účinnost. Pravidla k úsudkům. Příklady.

Kniha 25. - O univerzálních uspořádáních nebe. Vymezení mundánní astrologie, úvahy k chimérickém horoskopu počátku světa. Světový cyklický návrat Slunce - každoroční vstup Slunce do znamení Berana, opakující se cyklická setkání planet (synodické cyklické návraty planet) a jejich horoskopy, zaměření na Slunce, Lunu a jejich zatmění, velké konjunkce Saturna, Jupitera a Marta. Vládce roku a jeho působení. Specifikace místa, času a délky působení mundánního horoskopu. Vlivy spojování planet a stálic na ovzduší, východní a západní pozice vůči Slunci a Luně, diskutuje se i denní působení. Příklady.

Kniha 26. - O astrologickém dotazování a elekcích. První část se vymezuje proti platnosti horoskopů dotazování (horární astrologii), druhá se věnuje technice elekcí, tj. výběru dnů a časů pro úspěšné uskutečnění zamýšlené činnosti. Diskuze s protivníky, příklady elekcí.

Je připojen i Apendix - krátký biografický slovník v díle zmiňovaných osobností na 35 stranách, dále slovník významů Morinem užívaných termínů na 9 stranách a na závěr soupis jeho vydaných a nevydaných prací.