Jste zde

Konstelace dvojčíslo 43-44

obsahuje
tři nekrology a šest příspěvků.

Začíná jako obvykle úvodním slovem editora.

V nekrolozích, mimořádných příspěvcích, jsou připomenuti (a uvedeni v abecedním pořadí) osobnosti vydavší se na dlaší cestu
- paní Jinřiška Johanisová - přítelem a kolegou Pavlem Páralem
- pan Vladislav Zadrobílek přítelem a kolegou Lukášem Loužeckým
- pan Vratislav Jan Žižka - jeho žákem, kolegou a přítelem Petrem Rastokinem.

Prvním řádným příspěvkem je článek „Délka života, hyleg a alkochoden“ od Petra Radka. Autor v něm konstatuje závažnost tohoto tématu pro čtení horoskopu narození a připomíná, že jde především o zjištění životní síly a ne „osudu“ člověka. Zkoumá vývoj této techniky od nejstarších dostupných pramenů počínaje „klasiky“ helénské astrologie Dorotheem, Ptolemaiem a Valensem, přes arabské autory působící v letech 800-1200, středověké evropské následovníky Q. Bonattiho a A. Montulma, až po v pozdním středověku působícího J. Schoenera. Na tomto základu pak nabízí čtenáři možný systematický postup, který nejen teoreticky formuluje, ale též v druhé části příspěvku bohatě dokumentuje na dvanácti vzorových příkladech.

Druhým příspěvkem je překlad článku z časopisu mezinárodního společenství astrologů ISAR: „Haumea, znovuobjevená bohyně stvořitelka“ anglické astroložky Alison Chester-Lambert - jedné z osobností moderní anglické astrologie působící dlouhodobě jak v klientské praxi, tak ve výuce astrologie. Ve svém příspěvku ukazuje jak okolnosti spojené s objevením nového prvku jsou v případě Haumei spojené s významem havajského božstva stejného jména a nabízí pak tímto významem vymezené čtení nového prvku sluneční soustavy. Svými úvahami současně ukazuje možný postup hledání astrologického významu dalších nově objevených a objevovaných prvků sluneční soustavy.

Třetím je článek „Výjimečné datum 21. 12. 2012?“ Autor zde k tomuto přehnaně často zmiňovanému datu představuje stávající poznatky, jež mohou čtenáři posloužit k hledání vlastního náhledu na úvahy o „Konci světa či věků“, „Konci kalendáře Mayů“ a nastupující „Nové éry“ .

Čtvrtým příspěvkem je překlad dedikace spisu Johannese Keplera „K pevnějším základům astrologie“ od Zdeňka Žaluda. Kepler v ní kromě věnování spisu Petru Vokovi obhajuje kvalitu a náročnost práce astrologa při hledání predikce budoucího vývoje.

Pátým příspěvkem je vlastní text Keplerovy práce „De fundamentis astrologieae certioribus aneb K pevnějším základům astrologie“ vzniklé krátce po jeho příchodu do Prahy. V překladu Marie Čamachové a za pomoci poznámek Jiřího Nitsche se můžeme seznámit s Keplerovým astrologickým myšlením založeným na nových přírodních (fyzikálních) a harmonických principech, kdy pracuje s koncepty teplé a vlhké síly a následně vše promítá do oblasti prognózy počasí a hospodářství. Také s jeho způsobem myšlení, které přináší jemnější aspekty a zavrhuje některé soudy spojené v jeho době se vstupy Slunce do základních znamení (kdy například odmítá horoskopy vstupů Slunce do rovnodennostních znamení pro prognózu úrody...).

V posledním šestém příspěvku „Předpověď počasí na rok 2012 v Českých zemích“ Ivana Černá ukazuje užití v předchozím příspěvku uvedených Keplerových postupů k predikci počasí v roce 2012.